Skialpinismus v Rakousku
Ze všech různých druhů lyžování, které jsem vyzkoušel, mi byl skialpinismus vždy nejbližší skutečné svobodě. Vyzkoušel jsem samozřejmě i obvyklé alpské lyžování, monoski, telemarky a užíval si ticha lesa běh na lyžích. Vydání se mimo sjezdovku při freeridovém sjezdu se tomu blíží, myslím tím, že má v názvu "free".
Rozhodl jsem se, že po zvládnutí freeridu (a dokonce jsem zkusil i trochu snowboardingu) zkusím jako další krok touring, jak to dělají mnozí. Abych byl upřímný, zpočátku jsem se musel nechat přesvědčit, abych to zkusil, zatímco kamarádi nadšeně vyprávěli, jak je touring fantastický, pocit úniku z každodenního světa jako nic jiného mi neslibovali.
Ale "chození na kůži" nahoru (což zní skvěle, ale je to v podstatě chůze do kopce, abyste si "vydělali na zatáčky" dolů), když lyžařská střediska investují miliony eur do úžasných rychlých nových lanovek s vyhřívanými koženými sedačkami, které tu dřinu udělají za vás, mi připadalo trochu zbytečné. V podstatě jsem si myslel: "Kde je na tom ta zábava?"
Nicméně mi bylo slíbeno, že když už je to Rakousko, zavede mě prohlídka na horskou chatu, kde budu moci jedinečně přenocovat. Skvělé jídlo, velkolepý východ slunce zajištěný pro mé osobní potěšení, a pak sestup po vlastních stopách v prachovém sněhu. Rozhodl jsem se riskovat a vykročit do neznáma... samozřejmě se zkušeným místním průvodcem.
Poté, co jsem strávil nějaký čas v lyžařském středisku a naučil se rozdíly mezi mou vysokohorskou výbavou a touto podobnou, ale stále poněkud neznámou turistickou výbavou, jsem se vydal projít spoustu nácviku práce s lavinovým bezpečnostním vybavením. Pak nastal čas vložit důvěru v mého instruktora a průvodce a vydat se do kopce, kde jsem se učil základy techniky jízdy na kůži na pro mě dost náročném svahu, pro mého instruktora asi až příliš snadném.
Ale základy jsem zvládl poměrně rychle, rychle jsem se zlepšoval, když jsem si osvojil nejefektivnější metodu výstupu (držet lyže blízko svahu, aby se pokaždé obnovilo držení lyží, klouzat, a ne šlapat), a když jsme dosáhli vrcholu, měl jsem skvělý pocit úspěchu a také jsem byl asi o kilo lehčí, protože jsem vypotit tolik kilogramů (které jsem hned zase nabral při večerním jídle).
Z mnoha tisíců sjezdů, které jsem za ta léta absolvoval a z nichž některé byly nezapomenutelnější než jiné, ať už kvůli krajině, sněhu, lidem, se kterými jsem byl, nebo kvůli jiným jedinečným faktorům, mi jen málokterý utkvěl v paměti tak jako sjezd, na který jsem se dostal sám, abych ho sjel.
Kromě obvykle blaženého, klidného sjezdu v prašanu, dostupného jen těm z nás, kteří se nahoru dostali vlastní silou, cítím také silné spojení s prvními, průkopnickými roky lyžování, než byly ty vleky nahoru a obrovské traktory na úpravu sjezdovek dolů. Tehdy se lyžování dalo popsat jako "skialpinismus". Sledoval jsem fascinující filmy o neohrožených lyžařích na Arlbergu ve 20. letech minulého století a při skialpinismu se mi vždycky vybaví tito průkopníci.
Pravda, při túrách, zejména když není zrovna nejlepší počasí a cítím se unavený a mám před sebou ještě dlouhou cestu, mi někdy chybí ten jednodušší způsob výstupu, ale pocit úspěchu, když překonáte pochybnosti a dostanete se na vrchol, je téměř stejně dobrý jako radostná izolace, které dosáhnete při sjíždění jen s přáteli.
Touring vás posune na jinou úroveň, do skutečného pocitu osvobození a opravdového prostoru, kdy se můžete zhluboka nadechnout a nechat starosti odejít. Teď už jen potřebuji zvýšit svou kondici, než se pustím do něčeho náročnějšího.
Fakta - co potřebujete na lyžařskou túru?
Vybavení
Oblečení
Správně zvolený výstup má největší podíl na tom, jak si den na skialpech užijete (nebo ne). Správné nasazení lyží na patky lyží a přesné nastavení vázání a bot jsou dovednosti, které je třeba se naučit. Jakmile se vydáte na stoupání, častou chybou začátečníků je zvedání lyží nad zem při stoupání, přestože je mnohem efektivnější a šetří energii, když se lyže sklouznete, přičemž po celou dobu udržujete kontakt se sněhem.
Efektivní používání holí, které obvykle držíte trochu před sebou, abyste si podepřeli nohy při dalším kroku, je také užitečná dovednost. Turistická vázání mají různá nastavení paty, která pomáhají v různých podmínkách, na rovině, na středu nebo nahoře. Většinou budete používat "střední" nastavení, které vyhovuje typickému sklonu traverzu.
Zpočátku to pravděpodobně nebudete muset řešit, ale při zatáčení na traverzu do kopce na prudším stoupajícím svahu je třeba zvládnout techniku kick turn, pravděpodobně jeden z nejsložitějších aspektů lyžování, který se vyplatí nacvičit předem, když víte, že to bude na horách potřeba.
Jakmile máte trochu zkušeností se skialpinismem a ovládáte lavinovou bezpečnost, můžete být ve fázi, kdy si výlet naplánujete sami, místo abyste se spoléhali na instruktora nebo průvodce.
V této fázi se "plánování a příprava" stává mnohem důležitější. Než se o plánovanou trasu pokusíte, ověřte si ji studiem map a zpráv od těch, kteří ji již absolvovali.
Rovněž byste si měli ověřit sněhové, povětrnostní a lavinové podmínky ráno, abyste se ujistili, že jsou příznivé pro celý den. Pokud tomu tak není, musíte být připraveni změnit své plány nebo výlet zcela zrušit.
Lyžařská turistika je mnohem oblíbenější koncem zimy a začátkem jara, kdy jsou zpravidla delší dny a lepší počasí a kdy se snad přes zimu vytvořila dobrá sněhová základna.
Rozumné je udělat následující přihlásit se do kurzu pro začátečníky v oblasti skialpinismu v lyžařské škole nebo u horského vůdce, který je nabízen ve většině rakouských středisek. Zde se naučíte "číst" hory, rozpoznat potenciálně nebezpečný a pravděpodobně bezpečný terén a naučíte se používat lavinový vysílač i sondu a lopatu, které budete muset mít u sebe pro případ, že byste měli tu smůlu a museli je použít. Veškeré vybavení, stejně jako speciální skialpinistické lyže, boty, hůlky a lyže, si obvykle můžete zapůjčit ve středisku.
Ještě před zahájením kurzu můžete mít možnost si vyzkoušet lavinové bezpečnostní vybavení v testovacím parku, který nabízejí některá střediska. Ty simulují záchranu v lavině a umožní vám zvládnout techniku vysílačky i sondy a lopaty.
Bezpečnost je natolik důležitým faktorem, že byste byli blázni, kdybyste se vydali sami, nebo dokonce ve skupině přátel, pokud by alespoň jeden z vás nebyl již zkušený a zběhlý v horské bezpečnosti.
Většina lyžařských túr začíná dole pod horou a vy se nahoru vydáváte na kůži, ale samozřejmě se můžete nechat vyvézt lanovkou na horu a sjíždět na kůži více horizontálně napříč do některých terénů, do kterých se nedostanete lanovkou nebo snadno pěšky. Při hledání trasy samozřejmě zůstává na prvním místě bezpečnost.
Nejlepší skialpinistické regiony v Rakousku
O autorovi
Patrick Thorne píše o lyžařských střediscích již téměř 40 let. Na začátku 90. let se stal prvním člověkem, který vyhledal všechny lyžařské oblasti na planetě, nakonec více než 6 500 míst v 80 zemích. Navštívil jich více než 300 a v mnoha z nich jezdil freeride a skialpinismus. Patrick napsal desítku lyžařských knih včetně bestselleru "Powder", průvodce po 50 nejlepších sjezdovkách světa. Je editorem InTheSnow a webové stránky po více než deset let a přispívá do mnoha dalších časopisů, novin a webových stránek. Protože si je vědom dopadu klimatických změn na základě osobních zkušeností, založil společnost SaveOurSnow.com v roce 2004, který se věnuje informování o boji lyžařské komunity s rostoucími teplotami. Patrick žije na skotské Vysočině na croftu s vlastním malým kopcem, kde může vyrazit na lyžařskou minitour nebo freeride, když napadne sníh.