Vánoční čas v Rakousku
Rakousko miluje advent, vánoční trhy a vánoční cukroví

Adventní období latinské církve trvá 22 až 28 dní a zahrnuje vždy čtyři neděle.

Advent znamená "příchod", což odkazuje na narození Krista. Toto zvláštní období dalo v Rakousku vzniknout mnoha zvykům - některé z nich pocházejí z nekřesťanského světa. Pro adventní období je typické společné pečení vánočního cukroví, těšení se z adventního kalendáře, společné trávení času s rodinou a/nebo muzicírování, setkávání s přáteli na vánočním trhu, výroba vánočních ozdob nebo vázání adventních věnců.

Vánoce jsou křesťanský svátek. Na Štědrý den, 24. prosince, lidé slaví narození Ježíše. Křesťané věří, že Ježíš Kristus přišel na svět před více než 2000 lety jako Boží Syn, aby spasil lidstvo. Sjednocující a společný aspekt Vánoc už dávno není samoúčelný a Vánoce se slaví i bez náboženského pozadí.

Vánoce jsou typickou rodinnou oslavou, při níž se často sejde několik generací, aby společně strávily Štědrý večer. Je vnímán jako oslava lásky a rozjímání. Lidé se obvykle scházejí u ozdobeného vánočního stromku, který je osvětlen svíčkami a pod který se dávají vánoční dárky. V průběhu let si každá rodina vytvořila své vlastní rituály pro společné trávení večera. Tradiční vánoční koleda Tichá noc, svatá noc však nechybí téměř nikdy.

Adventní věnec se poprvé objevil v Německu v roce 1839 a postupem času se stal oblíbeným symbolem vánočního období také v Rakousku. Věnec se čtyřmi svíčkami měl vždy funkci kalendáře. Každou adventní neděli se zapaluje nová svíčka, která ukazuje, kolik času zbývá do Štědrého dne.

Od 19. století plní adventní kalendář v křesťanské tradici důležitou funkci. Stejně jako adventní věnec slouží jako časomíra do Vánoc. První "dveře" se otevírají 1. prosince. První adventní kalendář byl údajně vyroben v roce 1851, první tištěný kalendář v roce 1902. Dnes jsou velmi oblíbené podomácku vyráběné modely - a fantazii se při navrhování téměř meze nekladou.

Pro mnoho lidí v Rakousku je vánoční stromeček ozdobený cetkami, ozdobami, cukrovím a svíčkami hlavním bodem Štědrého večera. Pod zářícím vánočním stromkem nebo vánočkou leží dárky, které si slavnostně předávají.

Původně má vánoční stromek kořeny v pohanských zvycích jako symbol plodnosti a vitality. Katolická církev tento nenáboženský zvyk odmítla (na dlouhou dobu však). Teprve v polovině 20. století byly vánoční stromky v katolických kostelech povoleny. První doložený vánoční stromek ve Vídni postavila v roce 1814 společenská dáma Fanny von Arnstein. Tento zvyk si rychle osvojily vídeňské měšťanské rodiny. V 19. století byly kvůli vysoké poptávce zalesněny jedlové a smrkové lesy. V rámci udržitelného životního stylu stále více rodin používá "živý vánoční stromek", který je zasazen v květináči a každoročně používán na Vánoce.