Dolní Rakousko
Letní dovolená mezi zámky, hrady a vínem

Dolní Rakousko je největší rakouskou spolkovou zemí a skládá se ze šesti regionů, které se liší polohou, kulturou a hospodářstvím:

1. Weinviertel: vinařství

2. Waldviertel: husté lesy

3. Mostviertel: pěstování jablek a hrušek, výroba moštu

4. Průmyslový region: Hospodářské centrum Dolního Rakouska se silným průmyslovým odvětvím

5. Okolí Vídně/centrum Dolního Rakouska: Oblasti v okolí Vídně, které nabízejí jak obytné, tak rekreační prostory

6. Dunajsko-moravsko-dyjské luhy: Říční krajina, která se rozkládá podél Dunaje a řek Morava a Dyje

Největší spolková země Rakouska, s hlavním městem St. Pölten, se nachází na severovýchodě země na Dunaji - Jaké bohaté kulturní dědictví, jaké přírodní krásy! Alpské, panonské a severo- a jihoevropské vlivy spojují všechny typy krajiny do celkového idylického obrazu. Zemědělské oblasti, lesy, údolí řek, horské vrcholy - rozdíly v krajině dávají Dolnímu Rakousku zvláštní směs charakteristických rysů. Přední rakouská vinařská oblast je domovem útulných vinných šenků – tzv. Heurige, a nádherných zámků, hradů a klášterů. Živá kulturní a umělecká scéna dodává historické části osvěžující nádech.

Čím je Dolní Rakousko tak výjimečné?
V Dolním Rakousku se nacházejí tři památky světového dědictví UNESCO:

• Semmeringská železnice: Více než 160 let stará Semmeringská dráha jezdí pravidelně po 41 kilometrů dlouhé železniční trati z Gloggnitzu do Mürzzuschlagu. V roce 1854 se stala první horskou železnicí na světě a v roce 1998 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

• Oblast divočiny Dürrenstein-Lassingtal: Jako největší zbytek pralesa v Alpách je tato divoká oblast od roku 2017 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Svými chráněnými přírodními lesy a živočišnými, rostlinnými a houbovými druhy přispívá k ochraně ekosystémů.

• Wachau: Je dnes jedním z nejkrásnějších říčních údolí a vinařských regionů na světě a první zmínky o něm se objevují v dokumentech již před více než 1200 lety. Již v raném středověku patřil region k hospodářsky nejvýznamnějším oblastem Dolního Rakouska.

Dolní Rakousko má bohatou historii a strategicky významnou polohu, což vedlo v průběhu staletí k výstavbě mnoha hradů a zámků. V minulosti sloužily nejen jako vojenská obrana, ale také jako rezidence, správní centra a reprezentační místa. Mnohé z hradů a zámků se staly symbolem kulturního dědictví a identity Dolního Rakouska.

Dolní Rakousko bylo poprvé zmíněno v roce 996 n. l. jako Ostarrîchi, největšího rozsahu dosáhlo o několik set let později jako arcivévodství Rakousy pod vládou Ennů. Později bylo pojmenováno „Dolní Rakousy“ - na rozdíl od „Horních Rakous“, aby se popsala zeměpisná poloha obou regionů. V roce 1920 byly Dolní Rakousy uznány jako samostatná spolková země (bez Vídně).